Jdi na obsah Jdi na menu
 


...houby okolo nás...

...při podzimních procházkách v lese, v parku či na loukách děti nacházejí houby a houbičky...

...pravidla chování a jednání v lese jsou všeobecně známa, umíme je respektovat...a před vstupem do lesa je vždy dětem připomeneme a domluvíme se na konkrétních pravidlech, které je nutné dodržet... s vysvětlením...proč...

...rizikem v lese jsou všudypřítomné houby a houbičky...lákavě barevné, rozmanité, křehké, neznámé.... a proto i nebezpečné!!!...

...ano, "bezpečným" pravidlem je  sbírat jen známé a bez pochyby určené houby a houbičky...

...pozor ale na houbičky jedovaté, které jsou si podobné s houbami jedlými a sbíranými... 

cdsrtg.jpg

...osm druhů hub, jejichž záměna může být fatální...

...osm druhů hub, které nejsnadněji můžeme zaměnit za jedlé...

... následky mohou být přinejmenším hodně nepříjemné, v horším případě zanechají trvalé následky v podobě poškození ledvin...

...rostou u nás ale i houby smrtelně jedovaté....

Muchomůrka zelená (Amanita phalloides)

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina)

Závojenka olovová (Entoloma sinuatum)

Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus)

Čepičnatka jehličnanová

Holubinka vrhavka (Russula emetica)

Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus)

Ryzec hnědý

 ...zaměnit nevědomky jedovatou houbu za jedlou není zase takový problém, rozdíly jsou leckdy minimální. ale jsou...

 

 

Muchomůrka zelená 

cds.jpg

Jak vypadá?

Klobouk je 3 - 15 cm široký, v mládí téměř kulovitý, ve stáří plochý, s hladkým, téměř lesklým povrchem, který je často zelenavý až nečistě hnědavý, za vlhkého počasí však může být i velmi světlý. Třeň je 5 - 12,5 cm dlouhý, bílý, hladký; hlíza s vakovitou pochvou na spodku třeně je výrazná. Lupeny jsou volné, husté, v mládí bílé, ve stáří mohou mít až masový nádech. Dužnina je bílá, v klobouku se žlutavým nádechem; voní sladce.

Kde a kdy roste?

Je rozšířena ve smíšených listnatých lesích a zvlášť je vázána na duby. Roste od časného léta až do pozdního podzimu.

Právem se jí říká "pohár smrti", neboť je to nejjedovatější známá houba a léta trvající výzkum nenašel protilátku proti jejímu jedu. Někteří lidé byli zachráněni tím, že jim byla v nemocnici aplikována filtrace krve dřevěným uhlím. Prakticky poslední zákrok, kterým lze pacientovi otrávenému muchomůrkou zelenou zachránit život, je transplantace jater.

Zajímavosti a rady...

Prudce jedovatá, otrava se může projevit 6 až 8 hodin i více než den po požití. Možnost záměny s žampionem (ten ale nevyrůstá z pochvy a má růžové, později čokoládové lupeny).

Vypadá docela neškodně, voní příjemně, chutná sladce a dá se loupat. Je však smrtelně jedovatá ve všech částech plodnice a stačí jediný klobouk k vážné, někdy smrtelné otravě.

Vyjmeme-li ji ze země, uvidíte zřetelnou vakovitou hlízu s pochvou na bázi třeně. Dobře se na ni podívejte a pamatujte si, co jste viděli, protože jedna velká plodnice může zapříčinit smrt i několika lidí. A i když nezemřete, následky jsou trvalé.

Příznaky otravy se projevují 10 - 24 hodin po požití houby, avšak během této doby už jedy napadají játra a ledviny. První příznaky otravy jsou trvající slabost a průjem spolu s prudkými bolestmi břicha. Pak často následuje znatelné zlepšení stavu, takže se vše zdá v pořádku. Ke smrti v důsledku selhání jater a ledvin dochází však během několika málo dní. .

 

Muchomůrka zelená 

vfds.jpg

Jak vypadá?

Klobouk je až 10 cm široký, zprvu polokulovitý, pak klenutý, pokrytý drobnými a zpravidla uspořádanými bílými zbytky plachetky, s okrajem zřetelně rýhovaným, je okrově hnědý, šedohnědý až játrově hnědý. Lupeny jsou husté a bílé. Třeň je až 12 cm vysoký a 2 cm široký, válcovitý, ve stáří dutý, s hladkým prstenem; má velmi hlízovitý spodek třeně a velmi nízko úzký prstenec, který tvoří na bázi zřetelnou obrubu; těsně nad hlízkou je ještě jeden nebo dva úzké páskovité prsteny. Výtrusný prach je bílý.

 Kde a kdy roste?

Houba roste v lesích, alejích, parcích, častěji v teplých oblastech nižších poloh, hlavně pod duby, lípami, borovicemi, zejména na hrázích rybníků hojně.

Je prudce jedovatá. Muchomůrka tygrovaná požita byť jen v malém množství působí sice nikoliv smrtelné, ale těžké psychotropní otravy, často s trvalými následky. Toxiny v ní obsažené jsou totožné s toxiny v muchomůrce červené a muchomůrce královské, jejich koncentrace je však vyšší.

Zajímavosti a rady...

Muchomůrka tygrovaná je daleko méně hojná než třeba muchomůrka červená, je však také velice silně jedovatá. Jak už bylo řečeno, nejnebezpečnější u muchomůrky tygrované je to, že může být snadno zaměněna za jedlou muchomůrku šedivku (Amanita spissa) nebo za výtečnou muchomůrku růžovku (Amanita rubescens). Mnoho lidí muchomůrku růžovku jí, když nejprve povařením odstraní její toxiny a pak teprve ji použijí k přípravě jídla. Chce to mít oči dobře vycvičené k rozlišení mladých plodnic muchomůrek; pokud je nemáme, je lepší se sběru jedlých muchomůrek raději vyhnout. Vždyť každým rokem se takováto záměna u nás stane osudnou několika desítkám lidí.

 

 

Závojenka olovová

gtrtrt.jpg

Jak vypadá?

Klobouk měří v průměru až 18 cm, mívá klenutý tvar a postupně se zplošťuje, nikdy však úplně do plocha. Můžeme vidět silně podvinutý okraj. Klobouk se zbarvuje do bělavé, slonovinové barvy. Občas se leskne, mívá namodralý odstín a na některých plodnicích najdete světlé skvrny.

Bělavé, výrazné lupeny se časem nabírají lososovou barvu. Třeň ve tvaru válce dorůstá do 12 cm, bývá i 2,5 cm tlustý. Jeho povrch tvoří vlákna, zdá se tedy podélně rýhovaný. Barva je podobná jako u klobouku, občas mírně žloutne.

Kde a kdy roste?

Neroste často, nicméně narazit na ni můžete v bukových, dubových nebo smíšených lesích. Preferuje vápenitou půdu. Roste na podzim.

Závojenka olovová je jedovatá, po jejím požití by vás čekaly kruté bolesti břicha a zvracení.

Zajímavosti a rady...

Tato houba je prudce jedovatá, pozor na záměnu s čirůvkou nebo strmělkou.
 
 
Pavučinec plyšový
mmm.jpg

Jak vypadá?

Klobouky jsou 4 – 8 cm široké, zprvu polokulovitě sklenuté, pak zvoncovité nebo rozložené a vyhrblé, v mládí sametově plstnaté až čupinkaté, oranžově hnědé nebo červenohnědé, na spodu s prořídlými, živě skořicově žlutými lupeny a žlutým až zlatožlutým, vláknitým, 6 – 10 cm dlouhým a 6 – 15 mm širokým třeněm; dužnina je žlutavá až hnědavá. 

 Kde a kdy roste?

Pavučinec plyšový roste nehojně až vzácně od července do října v listnatých a smíšených lesích na kyselých, hlinitých půdách, často jednotlivě, ale i ve skupinkách.

Je prudce jedovatý. Otrava se projevuje několik dní i týdnů po jeho požití a může být smrtelná!

Zajímavosti a rady...

Pavučinec plyšový je nejzákeřnější jedovatou houbou u nás. Způsobuje tzv. ledvinovou otravu, při níž jsou silně poškozeny ledviny. Otrava se projevuje po čtvrtém dni, eventuálně i za několik týdnů. Může být akutní (podle množství snězených hub) nebo chronická, končí však akutní nebo pomalou otravou organismu a často smrtí. Léčení je možné jen v nemocnici a je velice obtížné. U nás se naštěstí tato houba vyskytuje vzácně, přesto si však na jeho docela nevinně vypadající plodnice dejte pozor a pokud si nejste jistí, v žádném případě je nesbírejte! 

 

Náhledy fotografií ze složky ...HRA...PŘÍRODNINY...

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář